Voda, jeden z nejdůležitějších předpokladů života, není v přírodě čistá, ale obsahuje vesměs nežádoucí příměsi a rozpuštěné látky. Vodu nelze užívat ve stavu, v jakém se v přírodě nachází, a je nutná úprava vody nebo alespoň filtrace vody.

Znečištění je buď přirozené, dané geologickým složením pramenišť, nebo souvisí s činností člověka. Přirozené znečištění, jako je rez, zákal, sediment a podobně většinou neškodí, jen použití vody znemožňuje. Znečištění činností lidí a civilizace je nebezpečnější. Do spodních vod se dostávají těžké kovy, jedovaté odpady a intenzifikací zemědělství jsou i dusičnany ve vodě. Tam, kde není obecní nebo městský vodovod, přicházejí v úvahu téměř výhradně kopané a vrtané studny, v nichž je pak voda závadná a musí se provádět úprava vody nebo alespoň filtrace vody.

Co se týká přirozeného znečištění vody, mohou se ve vodě vyskytovat mechanické příměsi, jako je jíl, písek, bahno a podobně, působící zákal vody. K odstranění tohoto znečištění je úprava vody stejná, jako se děje i v přírodě, a to písková filtrace.

Z dalších znečištění je nejčastěji ve zvýšené míře přítomno železo ve vodě, jedná se o tak zvanou železitou vodu. Železo většinou doprovází mangan ve vodě. Úprava vody vedoucí k odstranění železa a manganu z vody se provádí filtrací přes odželezňovací filtr, případně odmanganovací filtr.

Dalším častým přirozeným znečištěním jsou extrémně zvýšené obsahy vápníku a hořčíku, jedná se o tak zvanou tvrdou vodu. Úprava vody vedoucí ke snížení tvrdosti vody, to je ke změkčení vody, slouží změkčovací filtry.

V přírodě se mohou vyskytovat bakterie ve vodě, případně též viry a další mikroorganizmy. Tento výskyt je typický zejména pro kopané studny, kde je povrchová voda. Odstranění bakterií z vody tak, aby voda byla Bakteriologická nezávadnost vody, zvaná obecně zdravotní nezávadnost vody, se zajišťuje několika technologiemi a postupy. Pro úpravu vody ze studní přichází v úvahu chlorace vody, jedná se o klasický osvědčený způsob zdravotního zabezpečení vody. Používá se vodní roztok chlornanu, do vody se přidává dávkovacím čerpadlem. Další možností je UV-dezinfekce, bez použití chemikálií, kvalitativně na vyšší úrovni než chlorace.

Co se týká znečištění dané působením člověka a vlivu civilizace vůbec, je velký problém zvýšený obsah dusičnanů ve vodě. Z hlediska hodnocení příslušné hygienické normy se jedná o látku zdravotně závadnou, škodí zejména po přeměně na toxické (jedovaté) dusitany. Dusičnany ve vodě jsou zvláště nebezpečné pro dětský organismus, hlavně v jeho kojeneckém období. Odstranění dusičnanů z vody se provádí průtokem vody přes dusičnanový filtr se speciální náplní, kde dochází k záměně za chloridy nebo za jiné látky.

Vlivem civilizace se též do vody dostávají jedovaté neboli toxické látky, a to v podobě těžkých kovů, jako je arsen, antimon, měď, nikl, olovo rozpuštěných ve vodě a další. Též některé organické látky, většinou uměle vyrobené, jsou silně jedovaté. Lze jmenovat například insekticidy, dříve hojně užívané. Též chlorací vody vznikají toxické chlorderiváty organických látek. Úprava vody se v tomto případě provádí filtrací přes aktivní uhlí.

Volbu vhodné technologie úpravy vody a filtračního zařízení svěřte odborníkům.