Voda, jeden z nejdůležitějších předpokladů života, není v přírodě čistá, ale obsahuje vesměs nežádoucí příměsi a rozpuštěné látky. Vodu nelze užívat ve stavu, v jakém se v přírodě nachází, a je nutná úprava vody nebo alespoň filtrace vody.
Jedná se zejména o případy, kdy je řešena úprava vody ze studní a místních zdrojů.
Dusičnany ve vodě jsou z hlediska hodnocení příslušné hygienické normy látkou zdravotně závadnou, škodí zejména po přeměně na toxické (jedovaté) dusitany. Maximální přijatelný obsah, odborně zvaný nevyšší mezná hodnota, je v této hygienické normě stanoven na 50 mg/l při denní spotřebě této vody 2 litry za den. Dusičnany ve vodě jsou zvláště nebezpečná pro dětský organismus, hlavně v jeho kojeneckém období. Z tohoto důvodu je horní limitní hranice pro dětskou populaci doporučována do 15 mg/l.
Odstranění dusičnanů z vody se provádí průtokem vody přes filtr na odstranění dusičnanů (tak zvaný dusičnanový filtr nebo též denitratační filtr) s náplní iontoměničové pryskyřice. Intoměničové pryskyřice jsou zrnité organické látky nerozpustné ve vodě. Pro odstranění dusičnanů z vody se užívá iontoměničová pryskyřice, která je schopná záměny aniontů v roztoku, tak zvaný anex. Používá se silně bazický anex se zvýšenou afinitou na dusičnany v chloridovém cyklu s atestem pro pitnou vodu, regenerační látkou je chlorid sodný. Při průtoku vody přes dusičnanový filtr tedy dochází k úbytku dusičnanů, případně dalších aniontů, a v ekvivalentním poměru k nárůstu chloridových iontů a tím dochází k odstranění dusičnanů z vody.
Úprava vody ze studní pro malé odběry, jako jsou například rodinné domky, kde je voda užívána jak pro pitné, tak i užitkové účely, lze řešit odstranění dusičnanů z vody lokálně, odběr jedním samostatným kohoutkem. Samozřejmě lze řešit odstranění dusičnanů z vody i centrálně, upravenou vodu vhodnou pro pitné účely lze pak odebírat na kterémkoli místě.