images
Pozor na filtry k odstranění železa a manganu z vody s pouhým proplachem vodou
8.3.2016
Zobrazit vše

PITNÁ VODA

getthumbnail

Voda, jeden z nejdůležitějších předpokladů života, není v přírodě čistá, ale obsahuje vesměs nežádoucí příměsi a rozpuštěné látky. Vodu nelze užívat ve stavu, v jakém se v přírodě nachází, a je nutná úprava vody nebo alespoň filtrace vody.

Tento článek se věnuje hodnocení pitné vody z hlediska platné legislativy.

Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a kvalitu pitné vody (pro které používá zákon pojem „jakost pitné vody“) se stanoví hygienickými limity obsahu mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny vyhláškou č. 252/2004 Sb. (v platném znění) nebo jsou povoleny nebo určeny podle zákona o ochraně veřejného zdraví příslušným hygienickým orgánem. Plné znění Vyhlášky 252/2004 Sb. je běžně dostupné na příslušných webových stránkách.

Pitná voda je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.

Rozlišujeme zásobování veřejné a individuální.

Veřejné zásobování. Jedná se o zásobování z veřejného vodovodu či veřejné studny, okruh uživatelů je otevřený. Pochopitelně jsou zde přísnější požadavky na mikrobiologické a biologické složení vody.

Individuální zásobování. Funguje pro uzavřený okruh odběratelů (méně než 50 osob). Denní odběr nepřekračuje 10 m3. A jedná se především o domovní studny. Jsou zde méně přísné požadavky na mikrobiální a biologické ukazatele.

Ukazatele jakosti pitné vody a jejich limity. Hodnoty pro určování parametrů pitné vody, uváděné ve Vyhlášce 252/2004 Sb. jsou uváděny jako:

  • doporučená hodnota (DH). Jedná se o ukazatele, kterými je určena biologická hodnota vody. Nejsou pro výrobce zavazující. Jedná se o optimální koncentrace látek, zejména o vápník a hořčík.
  • mezní hodnota (MH) – její překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Je nutné provést úpravu vody;
  • nejvyšší mezní hodnota (NMH) – hodnota, jejíž překročení vylučuje užití vody jako pitné.  Je nutné provést úpravu vody.

Mezi ukazatele, které jsou v pitné vodě zcela nežádoucí a pro které je uváděna nejvyšší mezní hodnota (v závorce uvedena NMH pro příslušnou látku) patří:

  • mikrobiologické a biologické ukazatele: enterokoky (0 KTJ/100 ml), Escheria Coli (0 KTJ/100 ml)
  • z části fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele:
    • organické látky: dichloretan (3 µg/l), akrylamid (0,1 µg/l), benzen (1 µg/l), benzopyren (0,01 µg/l), epichlorhydrin (0,1 µg/l), chloreten (0,5 µg/l), mikrocystin LR (1 µg/l), pesticidní látky (0,1 µg/l), polycyklické aromatické uhlovodíky (0,1 µg/l), tetrachloreten (10 µg/l), trihalometany (100 µg/l), trichloreten (10 µg/l)
    • kovy: chrom (50 µg/l), antimon (5 µg/l), arsen (10 µg/l), beryllium (2 µg/l), bor (1 mg/l), kadmium (5 µg/l), nikl (20 µg/l), měď (1 mg/l), olovo (10 µg/l), rtuť (1 µg/l), selen (10 µg/l), stříbro (50 µg/l)
    • anorganické látky: bromičnany (10 µg/l), dusičnany (50 mg/l), dusitany (0,5 mg/l), fluoridy (1,5 mg/l), kyanidy (0,05 mg/l).

Uvádíme působení některých z uvedených látek na zdravotní stav.

  • Dusičnany a dusitany – v krvi reagují s hemoglobinem, způsobují tím riziko vnitřního dušení, a to hlavně u kojenců do tří měsíců věku. Do vody se dostávají z lidských a zvířecích výkalů nebo z odpadních vod vyprodukovaných ve městech a vesnicích. Možné jsou také splachy ze zemědělské půdy nebo kontaminace umělými hnojivy.
  • Epichlorhydrin – způsobuje lokální podráždění a změny v centrálním nervovém systému. Uvažuje se, že by mohl být karcinogenní. Do vodních zdrojů se epichlorhydrin dostává vyluhováním z epoxidových nátěrových hmot v potrubí a uvolněním z některých nevhodných iontoměničů používaných při úpravě vody.
  • Fluoridy – do roku 1993 se u nás přidávaly do vody uměle a sloužily jako prevence zubního kazu. Bylo však nutné dodržet velmi přísné koncentrační rozmezí, aby fluoridy působily preventivně. Vyšší koncentrace totiž způsobuje skvrnitost zubů, takzvanou zubní fluorózu, a poškození kostí, kostní fluorózu. Dnes jsou fluoridy ve vodě zastoupeny díky vylouhování geologického podloží.
  • Měď – ve zvýšené koncentraci (nad 1mg/l), způsobuje zvracení, nevolnost a jiné gastrointestinální příznaky. Při chronickém užívání může vzniknout postižení jater a ledvin.
  • Olovo – poškozuje vyvíjející se nervovou tkáň u dětí. To může vést k narušení inteligence, schopnosti učení a chování. Olovo narušuje také metabolismus vápníku. U dospělých zvyšuje krevní tlak, poškozuje ledviny a způsobuje anémii.

V případě, že jsou překročeny hygienické limity pro pitnou vodu, je třeba provést úpravu vody. Volbu vhodné technologie a filtru tak, aby výkonově i kapacitně vyhovoval Vašim potřebám, svěřte odborníkům.

ucv
ucv